Ultrazvuková pracoviště jsou nově vybavena ultrazvukovým diagnostickým přístrojem ACUSON vč. barevného dopplerovského mapování (výrobce Siemens, Německo).
Dále jsou pracoviště vybavena ultrazvukovým zobrazovacím systémem HITACHI EUB 5500 vč. barevného dopplerovského mapování.
Ultrasonografie (také USG, sonografie, sono) patří k základním zobrazovacím diagnostickým metodám. Je založena na schopnosti ultrazvuku procházet tkáněmi a odrážet se v místech, kde se mění hustota tkáně.
Princip vyšetření
Ultrazvuk je zvuk o vysoké frekvenci, člověk jej neslyší. Prostředím se šíří jako vlna střídavého zahušťování a ředění molekul. Zdroj vlnění je v ultrazvukové sondě.
Různé tkáně mají různou echogenitu – schopnost odrážet ultrazvukové vlny.
Ultrazvuková vlna naráží při průchodu tělem na tkáňová rozhraní, tam se část vlny odrazí a zbytek projde dál, k dalšímu tkáňovému rozhraní, aby se zase část odrazila a část prošla atd.
Ultrazvuková sonda odražené vlny přijímá.
Sonografie se uplatňuje ve většině medicínských oborů. Tímto vyšetřením lze rozpoznat strukturu, pohyblivost či funkci většiny orgánů a jejich chorobné změny (cysty, nádory, kameny). Schopnost odrážet ultrazvukové vlny se nazývá echogenita: útvary, které ultrazvuk odrážejí méně či více než okolní tkáň, se definují jako hypoechogenní nebo hyperechogenní. Tyto odrazy (echa) se registrují a vyhodnocují. Na monitoru nebo fotografii se pak zobrazují jako světlejší nebo tmavší než okolí. Vyšší či nižší echogenita sama o sobě není „diagnózou“, je pouze jedním ze znaků, podle kterých lékař určuje charakter vyšetřené tkáně.
Omezení metody
Rizika ultrazvuku
Dosud nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky diagnostického ultrazvuku, tím je toto vyšetření jedinečné.
Dopplerův jev
V roce 1842 rakouský fyzik a matematik Christian Doppler popsal změnu frekvence vlnění při pohybu vysílače vůči přijímači.
Když se k nám blíží auto se sirénou, slyšíme vyšší tón, než když totéž auto kolem nás projede a pak odjíždí.
Při ultrazvuku karotid se nepohybuje zdroj ani přijímač vlnění, ty jsou v sondě v ruce vyšetřujícího lékaře, ale pohybují se jednotlivá rozhraní. Krev protéká karotidami a s ní i tisíce krvinek, které odrážení vlny ultrazvuku
Přístroj na jinak šedém ultrazvukovém obrázku obarví místa proudění krve. To usnadní lékaři měření průsvitu cév, barevné je i víření krve za zúženým místem.
Průběh vyšetření a příprava
Sonografické vyšetření provádí lékař – radiolog pomocí ultrazvukové sondy. Vyšetření většinou nevyžaduje speciální přípravu. Výsledky jsou k dispozici bezprostředně po vyšetření. Sonografie je bezbolestná a nemá kontraindikace.
Ultrazvuk břicha
Při vyšetření břicha zaměření na žlučník je potřeba přijít na lačno, nejlépe brzy ráno. Od večera nejíst, možné pít, ráno nesnídat, nepít kávu ani mléko, možné pít jen vodu.
Při vyšetření břicha je dobré přijít s plným močovým měchýřem, ráno vypít cca 500 ml tekutiny před vyšetřením.
Kůže se ve vyšetřované oblasti pokrývá vrstvou gelu. Samotné vyšetření je velmi jednoduché, nejčastěji se provádí vleže, někdy můžete být vyzváni ke změně polohy (např. na boku či vsedě).
Ultrazvuk karotid
Karotidy (krkavice) jsou hlavním zdrojem okysličené krve pro mozek. Levá karotida odstupuje přímo z aorty, pravá má kmen společný s podklíčkovou tepnou. Karotidy stoupají po přední boční straně krku, před kývačem hlavy. Na úrovni horního okraje štítné chrupavky se dělí na vnitřní a vnější větev. Vnitřní větev vstoupí do lebky a zásobuje krví mozek, vnější větev se dělí na tepny pro krk a hlavu mimo mozek.
Puls karotidy si nahmatáte, když dáte jednu ruku na štítnou chrupavku (ohryzek) a pak ji posunete o 2-3 cm do strany. Ultrazvuk vyšetří průchodnost Vašich karotid mnohem lépe.
Lékař Vás na toto vyšetření objedná při podezření na horší zásobení mozku krví, které se může projevit jako závratě, bolesti hlavy, poruchy myšlení a vědomí. UZ karotid je nutné provést po mozkové mrtvici. Preventivně se vyšetřují lidé s vysokým krevním tlakem a s vysokou hladinou cholesterolu.
K častým vyšetřením pomocí ultrazvuku patří těhotenský ultrazvuk, echokardiografie či dopplerovský ultrazvuk.
Těhotenský ultrazvuk se využívá ke sledování průběhu těhotenství, vývoje plodu – jeho velikosti, stáří a pohyblivosti, množství plodové vody, případně odhalení vývojových vad. Pomocí ultrazvuku lze asi od dvacátého týdne těhotenství určit také pohlaví plodu. Ultrazvuk patří v současnosti mezi nejpoužívanější zobrazovací diagnostické metody v těhotenství, neboť nezatěžuje ženu ani plod nebezpečným zářením. V současnosti nabízejí některá pracoviště vyšetření 3D/4D ultrazvukovou technologií, která umožňuje budoucí mamince pozorovat mimiku obličeje, pohyby končetin či srdeční činnost svého dítěte.
Echokardiografie (ECHO)je ultrazvukové vyšetření srdce. Umožňuje zjistit velikost srdce a srdečních dutin, posoudit srdeční funkci, pohyblivost chlopní, komor apod. Díky ECHO se diagnostikují například chlopenní vady nebo hypertrofie srdce (ztluštění svaloviny), která bývá důsledkem dlouhodobě vysokého krevního tlaku.
Dopplerovský ultrazvukse využívá k hodnocení průtoku krve srdce a cévami (zejména na dolních končetinách).
Na našem UZ pracovišti vyšetřujeme
Břicho
Krk
Měkké tkáně - kůže, podkoží, svaly
UZ kloubů - rameno
Dolní končetiny -cévy – tepny, žíly, svaly, klouby a kyčelní a kolenní kloub
Scrotum– varlata, nadvarlata
Prsa
Dopplerovská vyšetření